Stránky pro rodiče a děti pana učitele Petra Kováře

Poslední den pátrání nás lákal k aktivitám nádherným ránem. Sluníčko zářilo, profesor i docenti byli napjatí a ostatní členové expedice unavení a plni očekávání. Rozcvička byla ve stylu Hare Kršna a spolu s lektorem Honzou ji vedl i náš profesor. Tanec, zpěv a úsměv byl dobrým příslibem. Dopoledne byli naši experti otestováni i s ostatními členy jiných expedic a soutěžili o pobyt na víkend pro dvě osoby. I z těchto důvodů se do otázek zakousli velmi zodpovědně. Následovala pohodová vycházka k mechovému jezírku okořeněná mnoha hrami. Oběd, odpolední klid a pak jedna z posledních šancí, jak završit expedici úspěchem. Kniha velkého stromu nám vyjevila tajemství. Yetti měl rád nějakou zatím neznámou melodii a její název bylo nutno zjistit. Po náročné vědecké práci plné vyjmenovaných slov, která bylo nutno dvakrát kódovat, jsme konečně vše odhalili. Tuto melodii pak naši experti museli nastudovat a zahrát na ozvučné roury BOOMWHACKERS. Vše se podařilo téměř bez podpory vedení a o to je výsledek cennější. Velmi jsme se těšili na večer, kdy mělo dojít k lákání sněžného muže. Po večeři jsme sledovali námi vytvořené hudební videoklipy a fotografie z celého průběhu pobytu a také se dozvěděli, kdo vyhrál víkendový pobyt. S radostí konstatujeme, že vítězkou se stala naše Veronika Knapová. Budiž jí sláva! Jde jen o potvrzení, že členové naší expedice jsou opravdu na vysoké vědecké úrovni. A pak už náslodovala nejdůležitější chvíle celé expedice, chvíle, která měla určit to, zda se vrátíme s úspěchem nebo bez něj. Opatrně a bez hlesu jsme se spolu s ostatními kolegy rozmístili v terénu, nachystali hlavní návnadu - Yettiho korálky, zazpívali znovu onu tajemnou melodii pro zvýšení efektu a čekali, čekali, čekali, čekali..... a pak to přišlo. Se zaburácením se vřítil obrovský dvounožec přímo před nás, divoce se komíhal, vydával mnoho podivných zvuků a nezadržitelně se blížil naší návnadě. Když spatřil své milované korálky, jeho chování se změnilo. Uchopil je do svých mohutných rukou, mazlil se snimi a odskotačil pryč. Po chvíli se vrátil a užaslým členům expedice zanechal opodál velkou bednu laskomin, patrně uloupenou ze skladů jiných expedic (mají si to hlídat). Pak zmizel a již více nebyl spatřen. V našem týmu zavládlo nepopsatelné nadšení. Našli jsme ho, viděli, vyfotografovali! Rozhodli jsme se jej nepronásledovat a chytat a raději jej ponecháme v jeho přirozeném prostředí ve vysokých horách Nepálu. Expedice tedy splnila svůj hlavní cíl a se slávou se může zítra vrátit leteckým speciálem domů do vlasti. Již teď máme informace, že letadlo z Káthmandu přistane na ranveji číslo 1532 u ZŠ Bulharská kolem 15:30 hod. Tak náš slavný návrat nezmeškejte a buďte spolu s novináři u toho. Těšíme se na vás!

Vaši Yettologové